Paleoreliéfy, mapování pokryvných útvarů

Mapování pokryvných útvarů patří k nejzákladnějším úkolům povrchové geofyziky. Jejím cílem je stanovit mocnost pokryvu, míru zvětrání horninového prostředí, respektive hloubku a průběh povrchu neporušeného skalního podloží. Současně lze detekovat paleoreliéfy, jako např. koryta řek, kvartérní deprese a pohřbená geologická tělesa.
Mapování kvartérních útvarů lze provádět různými metodami. Spojité sledování formou časového řezu umožňuje metoda GEORADAR. V kombinaci s měřením VES, DEMP a MRS lze získat velmi podrobný geologicko – geofyzikální řez. Kromě průběhu geologických rozhraní lze definovat litologické a faciální změny hornin, jako písčité/jílovité, jemnozrnné/hrubozrnné apod.

Dva příklady zpracování profilu skalního podloží, jehož průběh a hloubka je důležitá pro stanovení zakládání staveb.